Pana Hradila jsem dobře neznal...., ale když se dívám kolem sebe, na ty potoky slz v očích nejmladších, malých i dospívajících basketbalistek, ba i některých tvrdých a ostřílených mužů, PROSTĚ VÍM: ŽE TENTO MUŽ, PAN HRADIL, TADY BUDE PŘÍTOMEN NAVŽDY, PŘESTOŽE UŽ BOHUŽEL DO ŽÁDNÉHO ZÁPASU AKTIVNĚ NEZASÁHNE. Čest jeho památce a děkuji, co jste pro basketbal za život udělal.